Vždy jsem chtěl podniknout nějakou delší cestu “na těžko”, ale stále ne a ne to uskutečnit. Tento rok konečně nadešla ta správná chvíle svůj plán uskutečnit. Jelikož to měl být můj první delší výšlap, volil jsem relativně kratší trasu s mírnějším převýšením, přece jen jsem nemohl vědět, jak moje tělo na toto zareaguje a co vše můžu čekat od vybavení, které s sebou beru. Volba nakonec padla na Holandsko, konkrétně ostrov Texel, který jsem navštívil již dříve a lákalo mě si jej znovu projet.
Mým parťákem a dopravním prostředkem v jednom se stalo lehokolo AZUB Origami, a to hlavně díky možnosti jej kompaktně složit pro následnou přepravu a pohodlnému posedu. Následně jsem velmi ocenil také 20″ palcová kola, která mi zajišťovala při plném naložení těžiště hezky nízko nad zemí, takže se s ním skvěle manévrovalo. Volba brašen padla samozřejmě na osvědčené trio od značky Ortlieb, duo Back-Rollerů po bocích a nahoře na nich Rack-Pack. Funkce na výbornou, nepropustily vodu ani v krutém lijáku, který mě stihnul a pojmuly vše, co bylo na cestu třeba.
Naloženo do vlaku a jede se směr Praha. Po příjezdu do Prahy jsem se propletl centrem a vyrazil směr Krušné hory. Na focení hned ze začátku moc myšlenka nebyla, proto je z prvních dvou dní dokumentace po skromnu.
Moje první nocování v lese za Postoloprty. Hned ze začátku jsem měl na místo vážně štěstí. Kryté místo, kde se nikdo nevyskytoval.
Hned po přejezdu české části Krušnýc hor na mne čekalo krušnohorské údolí “Schwarzwassertal”, které je propletené cestičkami z jemné šotoliny. Radost projíždět!
Menší zastávka, pokochat se výhledem na řeku a jede se dál.
Za městečkem Weissbach jsem narazil na “mini Weissbach”, který byl plný interaktivních modelů historických budov, které ve městě reálně stojí.
Po celém dni v sedle, kdy už jsem se “začínal cítit” jsem se rozhodl, že bude lepší navštívit tentokrát kemp, kde bude i sprcha a vyplatilo se.
Následující den. Přestože mapové podklady hlásily, že je cesta vhodná pro silniční kola, na první pohled se úplně nezdálo 🙂
Tento den byl ve znamení rovin, takže tuhle menší jadernou elektrárnu jsem viděl už z dálky 30 km a postupně se k ní blížil. Jedná se o “Lippendorf”.
-
Lázně Dürrenberg
-
Místní zde postavili zeď, po které nechávají ztékat minerální vodu, jejíž příměsi se pak usazují.
-
A tvoří takovéto mini krápníčky.
O nádherné západy slunce nebyla nouze. Obzvlášť, pokud šlapete každý den cca do 20:30. Následující dny jsem už vždy volil stan v kempu, protože sprcha je sprcha 😀
První větrný mlýn jsem spatřil ještě v Německu.
Rovinaté části Německa jsou doslova pokryty větrnými elektrárnami.
I takovéto cestičky zvládlo Origami na jedničku. Opravdový gravel bike. Btw stále vhodné pro silniční kola.
Tradiční německá architektura byla vidět až s podivem často. Každá vesnice měla nějaké takovéto domečky.
V pořadí šestý den na večer jsem překročil hranice do Holandska.
Typická holandská silnice, 2 pruhy pro cyklisty a 1 pruh pro auta.
A taky typické parkoviště. Jedno z těch opravdu menších.
V dálce se rýsuje další parkoviště, tentokráte pro lodě. Ovšem zatím jsou vidět jen stožáry.
V Holandsku je velká obliba v nejrůznější zeleni kam se podíváš. Proto je zde taky zahradník velmi prestižní povolání 😁
Zhruba v půlce Holandska mě čekala zajímavá vsuvka. Uměle vytvořená hráz, která se táhne nějakých 26km prostředkem moře. Kam se člověk podíval, jen samá voda a neskutečný vítr. Hráz byla částečně porostlá kytičkami různých barev.
Čím blíže jsem byl k severní hranici, tím více takovýchto nádherných míst jsem potkával.
-
Přístav Den Helder bylo poslední pevninské město.
-
Nemohl jsem si odpustit místní fast-food specialitu "Kibbelink" což je ryba v těstíčku s dresingem
-
Podpalubí lodi, která převáží pasažéry na severní ostrovy.
Na ostrov se dá dostat pouze přívozem, který pravidelně jezdí co hodinu. A rackové vědí, že je vždy plný lidí s dobrotami.
A konečně cíl mé cesty, národní park “Dunes of Texel”. Po osmi dnech v sedle jsem na místě.
Zde ještě pár fotek z ostrova Texel:
Zpáteční cesta pak probíhala z větší části motorizovaně, kdy jsem dojel vlakem do Amsterdamu a odtamtud autobusem do Prahy.
Zde ještě mapa, podle které jsem se původně držel, ale díky různým zajížďkám po cestě se mi to krapet protáhlo – mapy.cz/s/32Z0C
Join the worldwide group of AZUB fans
Get the latest stories, be inspired by our amazing builds and get some inside view.
You are close to join the fan group. Just see your inbox and confirm your e-mail address.