Traisentálská cyklostezka s dětmi

Jak si naplno užít dětí a jak si děti naplno užijí tatínka? Sbalte si pár švestek a odjeďte na výpravu.

V Čechách bylo nesnesitelné horko. Zároveň nás to lákalo na kola, tatínek si potřeboval vyčistit hlavu, děti toužily po nějakém dobrodružství. Po několikaminutovém brouzdání na netu padla volba na Traisentálskou cyklostezku vedoucí mezi poutním místem Mariazell Türnitzských Alpách a řekou Dunaj.
Trasu jsem přizpůsobil nejstaršímu sedmiletému synovi Jakubovi, pro kterého to byla první vícedenní výprava na vlastním kole. Prostřední syn, tříletý Šimon, se vezl ve vozíku. Před námi bylo cca 90 km rozdělných do tří etap.

Mini dobrodružství začíná. Sedíme v úžasném vlaku Mariazellerbahn jedoucí po úzkorozchodné trati z rakouského města St. Pölten na poutní místo Mariazell ležícího v Türnitzských Alpách.

Malebné nádraží v Mariazell. Nakoupili jsme zásoby jídla a pití, mamince koupili srdíčko medového perníku a pozdě odpoledne vyrazili na první etapu dlouhou cca 30 km a vedoucí ve výškách kolem 1000m/n.m.

Poutní kostel v Mariazell

Prvních 10 km úspěšně za námi, příjemně se ochlazuje, takže záměr utéct z rozpálené nížiny do hor se ukazuje jako správný

Jezero Hubertussee – nádherný kus přírody téměř bez lidí. Průzračně čistá voda lákala ke koupání, ale je podvečer máme před sebou ještě 20 km, takže se zastavujeme jen na chvilku

Zabloudili jsme – vybírali jsme si totiž mezi značenou cyklostezkou a trasou, kterou nabízel Google Maps. A podle všeho jsme jeli „něco mezi“. Čekalo nás prudké stoupání po hluboké šotolinové cestě. Pro Jakuba to byl nejnamáhavější úsek, takže za odměnu na zhruba 10km nasedl do vozíku a jeho kolo jsme připevnili na střechu vozíku. Odměnou za bloudění byla neskutečně zelená panenská příroda bez jediného človíčka a zurčící potůčky.

Ale cesta stoupala tak prudce, že nám nezbylo nic jiného, než tlačit. Pár metrů zabrat, 5 minut pauza a tak pořád dokola. Pro kluky úžasná zábava 😊

Konečně jsme se přehoupli přes hřeben a následovalo dlouhé klesání končící brodem. Výzva. Povzbuzován kluky z vozíku jsme to dali. Kluci měli zážitek, o kterém si povídali celý večer.

Podvečerní sjezd do kempu ve vesnici Kernhof. Během 10 minut jsme sjeli cca 300 výškových metrů.

Nádherné místo pro kempování u vesnice Kernhof.

Naše výbava – stan + spacáky + karimatky dohromady cca 10 kg, oblečení pro všechny tři cca 4kg, voda+ jídlo cca 3kg, vozík cca 12 kg, dětské kolo cca 8kg, lehokolo cca 19kg.

Druhý den nás čekalo cca 40km pozvolného klesání až do dalšího kempu ve vesnici Traisen

Na našich cestách máme štěstí na místní slavnosti. Ve vesnici St.Aegyt právě probíhala pouť. Tradiční kožené kalhoty jsou základem oblečení každého muže od dvou let až po stovku.

Při cestování s dětmi je potřeba se zbavit sportovních ambicí a užívat toho, co příroda nabízí. Potok je vždy lepší než jakékoliv hřiště. Že je ledový to přece nevadí.

Družení v kempu – je jedno, že někdo mluví německy, někdo maďarsky, někdo česky

Krásný rodinný kemp v Traisen má ve svém inventáři i takové stroje

Na cestě vždy chutná víc než doma

Poslední kilometry před cílem v St.Pöltenu jsme projížděli improvizovaným kempem právě končícího hudebního festivalu. Dlouho jsem klukům vysvětloval, že i lidé mohou udělat takový neskutečný nepořádek. Tuny a tuny odpadků, stovky roztrhaných stanů, řeka plná plechovek od piva. Smutný kontrast s nádhernými Alpami