Honza Galla

Honza se poprvé setkal s Alešem v roce 2002 a jejich společným cílem bylo postavit tandemové lehokolo, které chtěl Honza používat pro své expedice. Prototyp dnešního AZUBu TWIN pak spatřil světlo světa na jaře 2004.  Když Honza o rok později navštívil s Alešem veletrh SPEZI v Německu, byl naprosto nadšen Alešovým zapálením a celou atmosférou lehokolového světa a toto nadšení jej neopustilo dodnes. Ještě před dokončením svých studií sportovního managementu se s Alešem dohodli na spolupráci a na podzim roku 2005 nastoupil Honza do firmy jako třetí člen týmu a začal se starat o marketing a záhy i o prodej lehokol do zahraničí.

Není asi překvapením, že Honza má rád moderní trendy jak v marketingu, tak v technologiích. Z jeho klávesnice také vzešla drtivá většina textů k jednotlivým produktům, k blogovým příspěvkům či k článkům v časopisech a na webu. S nadšením však také píše články pro časopis Cykloturistika a snaží se především o šíření některých skvělých, avšak v Čechách poněkud neznámých, cyklistických myšlenek.

Honzovým největším koníčkem je cestování na kole, i když v poslední době jej mnohem více zaměstnávají dvě dítka Julie (2012) a Jan (2015). Na lehokole už se vyskytl ve většině zemí Evropy, má za sebou výpravy do Izraele, Indie i Číny a v roce 2013 se dalším AZUBákem Karlem Šebelou zúčastnil závodu solárních kol z Francie do Kazachstánu. Cestu dlouhou 7800 km urazili za 46 dní a do cíle v Astaně dojeli jako první tým a celkově čtvrtí. Více o Honzových cestách na www.galla.cz.

Honzovo kola:AZUB Mini, Tern Verge P10 a Tern Cargo Node

A co naopak naprosto nesnášíš?
Balení po veletrhu. Nikdy nevím, kde mám začít, komu mám pomoct, ke komu se přidat. Zvláště v posledních letech, když ještě na konci veletrhu zařizuji prodeje výstavních exponátů či jejich doručení do časopisů k testům, zatímco kluci makají na rozebírání stánku a každý přesně ví, co má dělat. A pak jakékoliv konflikty. Nesnáším je. Dělám všechno pro to, aby ke konfliktům nedocházelo. Jak mezi kolegy, tak ve vztahu k zákazníkům, nebo k našim dodavatelům. V mém světě není pro nepříjemné pocity spojené s AZUBem místo.

Vzpomeneš si na své první setkání s lehokolem?
Myslím, že poprvé jsem o něm četl kdysi hodně dávno v mládežnickém časopise ABC. Kratičká zmínka pojednávala o jistém účetním někde ze západních zemí, který půl roku pracuje na daňových přiznáních, a půl roku cestuje světem na kole. A měl právě takové divné kolo, což muselo být lehokolo. To byl tak rok 1992. Pak o čtyři roky později jsem kdesi v Čechách viděl jedno lehokolo typu LWB zamčené u sloupu před hospodou, no a v roce 2001 to Sjaakovo v Polsku. Ani na ně, jsem však nejel, protože Sjaak byl moc velký a kolo neměl nastavitelné. Takže první lehokolo, na kterém jsem opravdu jel byl AZUB.

Který z AZUBáckých modelů se ti nejvíce líbí a proč?
Dlouho jsem jezdil na AZUBu MAX se spodním řízením. Dnes mám ale AZUB MINI s horním. Je to obratné, dobře skladné, funkční a praktické kolo, které jsem si postavil tak, abych na něm mohl jezdit rychle na lehko do práce, ale také tak, abych za něj připojil dětský vozík se dvěma caparty, obložil jej vším potřebným a vyrazil do příkrých kopců po lesních cestách. Z tříkolek je to pak samozřejmě AZUB Ti-FLY 26. Naprosto úžaný technický kousek reprezentující naše schopnosti a možnosti.

Když nejsi v AZUBu, co děláš?
Hraju si s dětma a starám se o ně……..a přitom myslím na AZUB. Snažím se to oddělit, ale často mi to nejde.

Na jakém kole nejvíce jezdíš?
Jezdím spíše nárazově a to na AZUBu MINI. A pak na skládačce Tern. Teď se maximálně těším na to, že si vybavím Tern Cargo Node pro převoz dvou dětí, a že s nimi budu jezdit po městě při každé možné příležitosti.